Na nádech na Blog.cz

O víkendu 8. a 9. srpna proběhlo klubové soustředění na lomu Leštinka. Hrozně jsem se těšil, protože jsem si zde minule udělal svůj první hloubkový ponor a teď jsem si to chtěl pořádně užít, prozkoumat podvodní skanzen a hlavně zkusit (opět poprvé) disciplínu CNF (ponor na nádech bez ploutví a s konstatní zátěží).

V sobotu dopoledne jsem se s ploutvemi podíval 4x na dno v 25 metrech. Šlo to docela hladce, žádný problém s vyrovnáváním tlaku jsem neměl. Na závěr dopoledních ponorů jsem si podplaval keson, jehož spodní část leží nějakých 20 metrů pod hladinou, a pak si udělal pěkný výstup od kesonu k hladině kolem skal. Ponor jsem si natáhl ke dvěma minutám a Hans mě přitom točil.

Odpoledne po lehkém obědě jsme vyrazili prozkoumávat podvodní skanzen. Nová baterka se docela hodila, protože kolem hloubky 13-17 metrů, kde skanzen leží, už je šero a hlavně uvnitř domečku, který se dá proplavat je docela tma. Přímo v domečku bylo dost živo - v jednu chvíli byli uvnitř i tři freediveři, takže se vzhledem ke dvěma vstupním otvorům (okno a dveře) dělala fronta. Natočili jsme i nějaká videa, třeba jak ve 13metrové hloubce uvnitř domečku mlátím kladivem do kusu železa upevněného ve svěráku.

Největším zážitkem ale bylo setkání s jeseterem - doplaval jsem k domečku a pokračoval skanzenem u dna směrem k důlním vozíkům. Mezi nimi ležel na dně jeseter, který ani nebyl moc vidět, ale poté, co jsem na něj posvítil baterkou, se v té tmě úplně rozzářil. Byl asi zmatený z toho světla, protože se ani nehnul, když jsem k němu připlaval. Dokonce se nechal dvakrát pohladit a teprve potom odplul do tmy.

Večer všichni spěchali z vody, a tak jsem zůstal v lomu jenom já, můj Olympus a rybičky. Potkal jsem jednu krásnou štiku a několik hravých kapříků.

Večer bylo v plánu grilování, ale některým to nestačilo a odjeli kamsi trsat a hlavně chlastat, čímž si totálně zkazili nedělní ponory. Naštěstí jsem si dal jen dvě pivka a pak už jen nealko, takže i v neděli jsem mohl směle do vody.

Právě na neděli jsem si nechal poslední hloubkovou disciplínu, a sice konstatní zátěž bez ploutví. Po pár zahřívacích ponorech a dvou ostrých, ale s ploutvemi, jsem si dal jeden pokusný ponor už bez ploutví a pak finální ponor. No, a byl z toho můj první osobáček bez ploutví, pochopitelně až na dno, tedy přesně 25,3 metrů. Paráda. Víc k ponoru dám do rubriky Osobáčky.

Víkend na Leštince se povedl a určitě se sem ještě letos podíváme a pokud bude dobrá viditelnost, udělám nějaké fotky skanzenu.