Takže jak jsem slíbil, je tu zprávička z prodlouženého víkendu u Attersee a taky v Attersee. Že jsem si udělal pěkný osobní rekord, to jsem se už zmínil v příspěvku Třináct pater pod vodou a taky v profilu tohoto výkonu, teď pár poznámek z vlastního výletu.
S manželkou a naším malým Adisem jsme vyrazili v sobotu kolem deváté z Rousínova a podle předem připraveného manuálu jsme trefili všechny odbočky, takže jsme se zdárně dostali na rakouskou dálnici A1, která nás zavedla až k Attersee.
Attersee je největší jezero v rakouské části Alp. Je dlouhé 20 km, 2-3 km široké, přes 170 metrů hluboké a leží v nadmořské výšce cca 500 metrů. Je to ideální místo pro potápění, velká hloubka je už pár desítek metrů od břehu.
Asi o půl druhé jsme dorazili do cíle. Pršelo, bylo určitě pod 15 stupňů, foukalo a byly slušné vlny. Řekl, jsem, že v tomto do vody nepůjdu a nechám si ponory na neděli. Místo potápění se šlo na rodinnou pocházku pod deštníky (Adis měl svůj, ale s Luckou jsme se mačkali pod jedním). V mém krátkém tričku bylo poměrně chladno, chvílemi i víc a nakonec mi byla už pořádná kosa. Zastavili jsme se v nějaké cukrárně a došli k akváriu, takže malej si to docela užil. Cestou zpátky projeli kolem nás kluci (a Saša) z klubu (jeli z potápění), ale nevšimli si nás, protože ani netušili, že jsem s rodinkou taky u Attersee. Byli tu už od pátku a měli to domluvený dlouho dopředu, zatímco my jsme se rozhodli až na poslední chvíli.
V neděli se nádherně vyčasilo, takže jsem po lehčí snídani sbalil věci a pádil k vodě. Celkem jsme byli na třech bójkách, ale nevím proč - ta naše jako jediná se nechala unášet vlnami pryč. Zátěž jsme spouštěli až na dno, ale ne a ne se chytit. Nakonec jsme se přivázali k sousední bójce a šli na ponory.
Zatímco jsme s Hansem dělali zahřívací ponory a negativky, kluci vedle už hlásili osobáky přes třicet metrů. Nakonec jsem si pro osobák došel taky a splnil tak bohatě svá přání i svůj cíl celé akce. Protože jsme se nakonec utrhli od sousední bójky a driftovali desítky metrů pryč, dalo docela práci dostat bójku na správnou pláž. Ono i to tahání lana předtím dalo zabrat, takže jsem se rozhodl, že tento první ponor byl i můj poslední a zbytek prodlouženého víkendu (nedělní odpoledne a pondělní dopoledne) jsem se rozhodl věnovat rodině.
Po nedělní procházce jsme zajeli kouknout na Hanse, který bydlel poblíž i s rodinkou a pak i na zbytek bandy, kteří obsadili sídlo vysoko v horách. V pondělí jsme šli poslat pohledy, prošli jsme si část Weyreggu a po poledni vyrazili k domovu.
Celkový dojem z víkendu je skvělý. Adámek viděl krávy (i jednu fialovou), ovce, pohladil si koně, nakrmil srnky, viděl ryby v akváriu, já jsem si doplaval do hloubky 38,7 metrů a Lucce se neutopil manžel, takže jsme byli spokojeni všichni tři.
Zde hledá